Jdi na obsah Jdi na menu
 

Barevné pásy a jejich význam

24. 6. 2016

Původ a smysl

 

Vznik systému barevných pásů v bojových uměních se pojí s Dr. Jigorem Kanem, japonským mistrem považovaným za zakladatele moderního juda, jemuž se připisuje více konceptů moderních bojových umění. Dr. Kano pásy navrhl jako viditelnou známku vývoje studentových schopností, přičemž první „černé pásy“ udělil v 80. letech 19. století. Netrvalo dlouho a systém se přenesl i mezi ostatní bojové systémy nejen v Japonsku. V současné době používá systém pásů většina známých bojových umění a sportů, byť v některých z nich, zejména v úctě k tradičnímu odění, se pásy viditelně nenosí.

Podle jedné legendy je ale původ barevnosti pásů v něčem jiném. Bojovník začíná s bílým pásem a s léty tréninku se vlivem potu, krve a špíny pás sám mění. Nejsou však žádné důkazy podporující tuto teorii (nepřipadá v úvahu, aby bylo člověku ve špinavém kimonu dovoleno trénovat v dojo), proto se mluví o Dr. Kanovi. Původně se s postupem k vyššímu pásu pás přebarvoval (dnes si obvykle kupujeme nový pás s novou barvou), i to je důvod, proč barvy postupují od nejsvětlejší k nejtmavější.

Hierarchie vytvořená stupni barevných pásů si klade za cíl rozvoj jednotlivce a vzájemnou pomoc všech cvičících bojovníků. Člověk s nejvyšším pásem (obvykle mistr) vede trénink a ukazuje ostatním Cestu, po níž by se měli dát. Všichni ostatní vyjadřují mistrovi patřičný respekt, neboť to je on, kdo se rozhodl předat dál své zkušenosti a žákům tak pomáhat v hledání sebe sama. Mistr si obvykle bere na pomoc další lidi, kteří mu pomáhají vést tréninky, demonstruje na nich techniky, zastupují mistra v nepřítomnosti a konzultují s ním problémy. Těmito pomocníky (označovanými japonsky senpai nebo čínsky sihing) jsou zpravidla studenti s nejvyšším pásem, neboť ti projevili dost vytrvalosti, odhodlání a vlastního zájmu, aby jim byla svěřena odpovědnost a mistrova důvěra. V celé hierarchii je třeba dodržovat kázeň a poslouchat příkazy a rady zkušenějších jedinců s vyššími pásy.

Je nutno říci, že každý bojový styl si stanovuje své vlastní barevné označení pásů. V naší škole, stejně jako v mnoha dalších, se pásy dělí na žákovské (označované TJIE, japonsky KYU) a mistrovské (označované TOAN, japonsky DAN). Žákovskými jsou bílý, žlutý, oranžový, zelený, fialový, modrý a hnědý a jejich mezistupně. K získání jednotlivých žákovských stupňů musí žák prokázat dovednosti předepsané zkušebním řádem a odpovídající úsilí v tréninku. V případě hrubé neposlušnosti, porušování pravidel či jiného nemístného chování má mistr právo za trest odebrat žákovi stupeň a tím ho degradovat na nižší pás. Stejně tak má mistr právo v konkrétních případech uzpůsobit žákovi podmínky k získání pásu, například tím, že se nedodrží obvyklý časový rozestup. Mistrovské pásy mají černou barvu s proužkem označujícím stupeň. Mistrovských pásů je pět a k jejich získání jsou kromě předepsaných dovedností třeba i mnohé teoretické znalosti, dostatečná zkušenost s vedením tréninku, jednání s lidmi, filosofický rozhled a odpovídající přístup k životu. Po světě chodí mnoho lidí s černými pásy, kteří se ale nemohou považovat za skutečné mistry, protože skrze svou aroganci, nenávistný přístup či výbušnost ztrácejí to, co činí mistra mistrem. Následuje pět velmistrovských stupňů, k jejichž získání již nestačí jen samotné fyzické schopnosti, nýbrž i projevení nadstandardního úsilí o rozvoj a šíření bojových dovedností, zakládání vlastních škol, pořádání seminářů a především neutichající chuť stále se rozvíjet mnohdy i v pokročilém věku.

 

Význam barev

 

  • Bílý pás – Bílá symbolizuje narození, začátek a zrod něčeho nového. Žák s bílým pásem začíná pátrat po znalostech, které bojové umění skýtá. Bílý pás je začátkem životního cyklu, značí semínko ukryté v půdě pod sněhem, které touží vyrůst. Znamená, že je člověk připraven čelit novým výzvám, které život přináší.

     

  • Žlutý pás – Žlutá symbolizuje první paprsky slunce, které dávají semínku sílu začít nový život. Žlutý pás znamená, že se žákova mysl začíná otevírat novému učení svých učitelů a přijímá první znalosti.

     

  • Oranžový pás – Oranžová reprezentuje růst, je to záře jarního slunce, která hřeje zemi a připravuje ji na zrod. S oranžovým pásem začíná žák vnímat vlastní tělo, otevřenou mysl a svůj vývoj. Přichází s ním nové znalosti.

     

  • Zelený pás – Zelená znamená, že semínko roste, proráží zemí a stoupá ke slunci, čímž se stává rostlinou. Žák se zeleným pásem se učí zlepšovat a posilovat své techniky, zelená je symbol růstu a vývoje.

     

  • Fialový pás – Fialová značí horko slunce, které vyživuje rostlinu. Mění se žákovo vědomí, začíná vnímat, že tělo není to jediné, co je třeba rozvíjet. S fialovým pásem se žák připravuje na pokročilé stupně a chce-li v Cestě pokračovat, musí projevit neobyčejnou vůli.

     

  • Modrý pás – Modrý pás značí nebe, k němuž se rostlina vzpíná a díky světlu nepřestává růst, přitom i žák stoupá k nebesům. Učí se novým věcem, stává se pokročilým žákem a jeho techniky dosáhly vyšší úrovně. Začíná chápat smysl svého tréninku a trénink má pevné místo v jeho životě.

     

  • Hnědý pás – Hnědá značí zrání, dospívání a přichází plody. S hnědým pásem přichází porozumění, žák oceňuje tvrdou dřinu, kterou svému vývoji od začátku obětoval. Ušel dlouhou cestu, která se zúročuje a objevuje chuť předat své učení dál. S hnědým pásem se stává „učitelem“ (sensei) a ostatní žáci v něm vidí vzor. Je na nejlepší cestě dosáhnout mistrovství.

     

  • Černý pás – Černá je konečná barva, je barvou temnoty po západu slunce. Je to barva hlubokého porozumění. Mistr (sifu) učí nové žáky, zasévá nová semínka a pomáhá jim růst a zrát. Žáci se dávají na Cestu poznání a následují jeho příkladu. Sebe i ostatní vede v nekonečném procesu seberozvoje, síly a osvícení. Naproti tomu stále ví, že to není konec. Otevřely se mu nové dveře, Cesta tím ale teprve začíná.

 

Učitelé

 

Postup hierarchií značí, že člověk postupuje krůček po krůčku Cestou bojových umění a nekončícího sebepoznání, rozvoje fyzických i duševních dovedností a spěje k osvícení. Když se dostane na určitou úroveň, na níž jsou jeho schopnosti dostatečně pokročilé, zažité a ověřené, má chuť předávat je dalším.

Učitel (japonsky sensei) je v našem pojetí ten, kdo dosáhl hnědého pásu a začíná učit ostatní. Slovo sensei znamená doslova „zrozen dřív“. Některé systémy označují za senseie člověka s minimálně černým pásem, protože jen jemu umožňují učit další. Faktem zůstává, že bez ohledu na pás je učitelem každý, kdo své umění předává, čili mistr je samozřejmě učitelem také.

Mistr (čínsky sifu) je člověk s černým pásem. Prokázal dostatečné umění a porozumění, bojové umění se stalo nedílnou součástí jeho života a principy, které se naučil, uplatňuje každý den. Slovo sifu je složeninou slov „učitel“ a „mentor“, případně „učitel“ a „otec“. V mandarínském dialektu se termín vyslovuje „šifu“, v kantonském nářečí „sii-fu“. Označení „mistr“ je obvyklé pro čínské systémy, obecně lze říci, že se ve většině bojových umění oslovuje mistr jako „učitel“.

Velmistr (japonsky shihan nebo soke, čínsky sijo nebo sigung) je nejvyšším představeným daného stylu, je to mistr mistrů. Respekt k němu přesahuje v úctu, je to člověk, který bojovému umění zasvětil život. Některé styly pojem velmistra vůbec neznají nebo ho nemají tak striktně definovaného. U nás je velmistrem člověk od 6. mistrovského stupně (což je červenočerný pás). Nejvyšším velmistrem se stává člověk s pásem červeným, čili s 10. mistrovským stupněm. Někteří velmistři s červeným pásem na znamení své duchovní čistoty a především díky vědomí, že s červeným pásem se opět dostávají na začátek Cesty, nosí bílý pás. Je to projevem skromnosti a uvědomění, že velmistra nedělá pás. I mezi velmistry platí hierarchie dle stupňů pásu. Slovo shihan, které se pro označení velmistrů používá častěji, by se dalo přeložit jako „mistr učitel“, tedy někdo, kdo je víc než mistr a víc než učitel. Naproti tomu výraz soke je spíše výjimečný a lze ho přeložit jako „velký mistr“ nebo „hlava rodiny“.